Zkušenosti účastníků s výukou
Vyučující referovali o svých zkušenostech s výukou, o problémech s nestejnou úrovní studentů a s jejich rozdílnou motivací ke studiu.
Inspirující byly zprávy o úspěšné motivaci aktivních studentů a jejich motivaci k tvořivému řešení zajímavých projektů. Důležité je v třídě objevit několik aktivních studentů, věnovat se jim, svěřit jim zajímavé „nadstandardní“ úkoly, poskytnout prostředky pro jejich řešení a nechat je samostatně pracovat. Je pravděpodobné, že svou tvořivostí, osobním příkladem a výsledky zajímavé práce „strhnou“ i další studenty, kteří by jinak zůstali pasivní – a těm „nenapravitelně pasivním“ je nutné poskytnout alespoň „povinné penzum informací“, nutných ke složení maturitní zkoušky.
Zajímavá byla i informace o motivaci studentů ke studiu v souvislosti jejich tvořivých aktivit s prospěchem. Překvapující bylo konstatování, že ti aktivní se obvykle nevyznačují výborných prospěchem, někdy mají i problémy s kázní, případně jsou hyperaktivní. Jsou ale úspěšní v různých studentských soutěžích a lze předpokládat, že budou úspěšní i ve své profesní kariéře.

Společnost na setkání ve Foxee Lab byla opravdu různorodá
Získávání finančních prostředků z šablonových projektů
Spolupráce firem a škol
Samostatnou skupinu problémů je spolupráce firem se školami. Všeobecně je zájem firem o problémy odborných škol nedostatečný. A pokud jej projeví, bývá motivem získat kvalitní studenty, pokud možno hned po absolvování, případně již v průběhu studia. Kontakt s praxí a získaná mzda sice může zvýšit zájem o studium odborných předmětů, ale mnohdy je pracovní zátěž natolik intenzivní, že odvádí studenty od studia, které pak může být „na vedlejší koleji“, případně školu nedokončí. Bývá to problém zejména studentů na technických univerzitách, doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, někdy i učitelů.
Spolupráce firem se školami by neměla být motivována jen sobeckým zájmem firem na získání konkrétních špičkových absolventů, ale především zájmem o kvalitní výuku všeobecně, o potřebnou úroveň a profesní „použitelnost“ většiny absolventů, o rostoucí odbornou úroveň celé společnosti. Podpora školství by měla spočívat na principu solidarity, podobné principu zdravotního pojištění – každý přispívá svým dílem, ale prospěch z výsledku mají jen ti potřební (ti zdraví jsou rádi, že pojistné plnění nevyužívají).
Je potřebné vytvořit společenské klima, které lze nazvat „národní technické obrození“, které je podmínkou prosperity a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Je zde mnoho práce pro všechny zainteresované. Potěšující je konstatování, že mnohé firmy „se probouzejí“ a hledají formy spolupráce a podpory škol. Účelné je podporovat i oboustrannou spolupráci středních škol a technických univerzit.

Pohled do učebny Foxee Lab. V záběru je několik mechanických pomůcek, 3D tiskárna a nezbytný „bastlířký koutek“

Z pohledu do rozváděče je patrné, že Foxee Lab je řešen jako „chytrý dům“ – tato technika může být i předmětem, výuky i praxe
Zajištění kvalitní výuky
Nosným tématem setkání byla diskuse o spolupráci na zajištění kvalitní výuky automatizace a souvisejících oborů tak, aby odpovídala současným (a stále se měnícím) potřebám průmyslu 4.0. Je potřebné vytvořit soubor mechatronických a softwarových pomůcek, ale i učebních textů a metodických návodů – a to tak, aby neodrazovaly studenty (ani učitele), probouzely jejich zájem a spontánní hravost. Dále je potřebné vytvořit příležitost pro celoživotní profesní vzdělávání učitelů. Stále opomíjeným problémem je celoživotní vzdělávání zaměstnanců firem. Jejich profese prochází průběžnými změnami, mnohdy je nutná celková rekvalifikace. K řešení je potřebná průběžná spolupráce co největšího počtu učitelů různých škol, aby vznikající učební produkty vyhovovaly jejich potřebám a aby je „přijali za své“. Je to úkol i pro redakci časopisu Automa, který se tématu rovněž dlouhodobě věnuje a bude informovat o novinkách.
Atmosféra byla velmi pozitivní, přátelská a konstruktivní. Další setkání je očekáváno na podzim.